z d r a v í

MUDr. Jonáš: DYSMIKROBIE

■ TEXT A FOTO: MUDR. JOSEF JONÁŠ

S NARUŠENÝM MIKROBIOMEM

NAKLÁDEJTE V RUKAVIČKÁCH

Poruchou střevního mikrobiomu trpí

značné, blíže nezjištěné procento lidí.

Mnozí už od narození. Velké procento zdravotních problémů pramení ze

střevní dysmikrobie a jejích důsledků

v době antibiotik, očkování a nekvalitní

stravy. Proto má naše střevo tisíc důvodů nefungovat správně.

Střevo postižené dysmikrobií nutí

člověka k mnoha dietám. Sliznice střeva

špatně reaguje na pšeničný lepek a kasein kravského mléka. Vznikají záněty

a trávení masa a tuku je v případě dysmikrobie rizikovou záležitostí. Právě

z těchto potravin vznikají nejnebezpečnější jedy. Jindy lidé s poruchou střevního mikrobiomu trpí nadýmáním po

luštěninách a zelenině. Stejně jako je

nekonečně variant skladby mikrobů ve

střevech, tak je i mnoho variant diet.

Člověk někdy vnímá účinky jídla na svůj

organismus, jindy naprosto netuší, proč

není zdravý.

10 |

Kvalitní ŽIVOT

PROSPĚŠNÉ LAKTOBACILY

Pro jistotu opakuji, že taková situace je

v případě poruchy střevního mikrobiomu. Ale i když máme střevní prostředí

v pořádku, musíme o ně důkladně pečovat. Je potřeba hlídat přísun laktobacilů z přirozeně kvašených výrobků.

V tomto ohledu je světově nejproslulejší

korejské kimči. Ostré kvašené čínské

zelí nebo ve střední Evropě populární

kysané zelí také není k zahození. Nakonec burčák nebo nepasterizované

pivo můžeme také chápat jako zdroj

laktobacilů. Pro toho, kdo snáší mléčné výrobky, jsou častou volbou kvašené mléčné výrobky a živé jogurty. Ti,

kdo kravský kasein nesnášejí, využijí

skvělé nabídky kvašeného kozího či

ovčího mléka, populární žinčici. Dobré

prostředí pro rozmnožení laktobacilů

vytvářejí zelenina, celozrnné obiloviny,

pohanka, jáhly, amarant a luštěniny

včetně humusu. Tyto podpůrné látky

nazýváme prebiotika. Důležitý je jejich

pravidelný a celoživotní přísun.

ZA VŠÍM HLEDEJ MOZEK

Střevo pracuje 24 hodin denně, každý

den našeho života. Není v možnostech

tohoto magazínu vyjmenovat všechny

důsledky poruchy střevního mikrobiomu už proto, že neexistuje žádná

tkáň, která by byla vůči těmto toxinům

imunní. Narušený střevní mikrobiom

dokáže změnit charakter elektrických

potenciálů v mozku, tím ovlivní funkčnost limbického systému a změní emocionální projevy. Ovlivňuje také autonomní nervový systém, a tím i funkci

všech orgánů včetně srdce. Způsobuje

povolení žilní stěny, což vede k otokům

zatěžujícím lymfu. Mikroorganismy ze

střeva se dostávají do močových a gynekologických orgánů, kde způsobují

záněty. Poškozená střevní stěna se stává

propustnou – z toho pramení syndrom

propustného střeva. Tudy se do organismu dostávají molekuly bílkovin, které působí hlavně na nervový systém.

Mozek se tedy podílí na všem, co se

v našem organismu děje. ■