z d r a v í
MUDr. Jonáš: DYSMIKROBIE
■ TEXT A FOTO: MUDR. JOSEF JONÁŠ
S NARUŠENÝM MIKROBIOMEM
NAKLÁDEJTE V RUKAVIČKÁCH
Poruchou střevního mikrobiomu trpí
značné, blíže nezjištěné procento lidí.
Mnozí už od narození. Velké procento zdravotních problémů pramení ze
střevní dysmikrobie a jejích důsledků
v době antibiotik, očkování a nekvalitní
stravy. Proto má naše střevo tisíc důvodů nefungovat správně.
Střevo postižené dysmikrobií nutí
člověka k mnoha dietám. Sliznice střeva
špatně reaguje na pšeničný lepek a kasein kravského mléka. Vznikají záněty
a trávení masa a tuku je v případě dysmikrobie rizikovou záležitostí. Právě
z těchto potravin vznikají nejnebezpečnější jedy. Jindy lidé s poruchou střevního mikrobiomu trpí nadýmáním po
luštěninách a zelenině. Stejně jako je
nekonečně variant skladby mikrobů ve
střevech, tak je i mnoho variant diet.
Člověk někdy vnímá účinky jídla na svůj
organismus, jindy naprosto netuší, proč
není zdravý.
10 |
Kvalitní ŽIVOT
PROSPĚŠNÉ LAKTOBACILY
Pro jistotu opakuji, že taková situace je
v případě poruchy střevního mikrobiomu. Ale i když máme střevní prostředí
v pořádku, musíme o ně důkladně pečovat. Je potřeba hlídat přísun laktobacilů z přirozeně kvašených výrobků.
V tomto ohledu je světově nejproslulejší
korejské kimči. Ostré kvašené čínské
zelí nebo ve střední Evropě populární
kysané zelí také není k zahození. Nakonec burčák nebo nepasterizované
pivo můžeme také chápat jako zdroj
laktobacilů. Pro toho, kdo snáší mléčné výrobky, jsou častou volbou kvašené mléčné výrobky a živé jogurty. Ti,
kdo kravský kasein nesnášejí, využijí
skvělé nabídky kvašeného kozího či
ovčího mléka, populární žinčici. Dobré
prostředí pro rozmnožení laktobacilů
vytvářejí zelenina, celozrnné obiloviny,
pohanka, jáhly, amarant a luštěniny
včetně humusu. Tyto podpůrné látky
nazýváme prebiotika. Důležitý je jejich
pravidelný a celoživotní přísun.
ZA VŠÍM HLEDEJ MOZEK
Střevo pracuje 24 hodin denně, každý
den našeho života. Není v možnostech
tohoto magazínu vyjmenovat všechny
důsledky poruchy střevního mikrobiomu už proto, že neexistuje žádná
tkáň, která by byla vůči těmto toxinům
imunní. Narušený střevní mikrobiom
dokáže změnit charakter elektrických
potenciálů v mozku, tím ovlivní funkčnost limbického systému a změní emocionální projevy. Ovlivňuje také autonomní nervový systém, a tím i funkci
všech orgánů včetně srdce. Způsobuje
povolení žilní stěny, což vede k otokům
zatěžujícím lymfu. Mikroorganismy ze
střeva se dostávají do močových a gynekologických orgánů, kde způsobují
záněty. Poškozená střevní stěna se stává
propustnou – z toho pramení syndrom
propustného střeva. Tudy se do organismu dostávají molekuly bílkovin, které působí hlavně na nervový systém.
Mozek se tedy podílí na všem, co se
v našem organismu děje. ■