p o t r a v i n y

Sušíme ovoce

Každý zahradník to zná. Když se urodí, je problém co s

tím? Police ve spíži jsou plné marmelád, povidel a kompotů

z minulého roku a spotřebovat vše rychle nelze. Obvykle

i prostor v mrazáku je omezený. Jedním z řešení je sušení.

■ TEXT: © VLADIMÍR ČÍŽEK | FOTO: © VLADIMÍR ČÍŽEK, IVA JANOUCHOVÁ

S

ušení je prastará metoda konzervace, při které podstatným snížením

vodního podílu jsou cukry, minerály

a vitamíny koncentrovány tří až čtyřnásobně. Podle novějších alchymistických výzkumů nejde jen o konzervaci

látek v čerstvém ovoci obsažených. Je to

i proces alchymistické transmutace, při

kterém dochází ke zvýšení obsahu síry,

fosforu, hořčíku a vápníku. V alchymii

nešlo jen o změnu substance, ale i změnu

alchymisty, a tak sušení může změnit

i vás. Můžete sušení propadnout a sušíte

potom vše. A to je můj případ. Přiznávám se, že jsem fanatik sušení. Možná

to mám v genech. Babička z tatínkovy

strany měla v poli postavenou sušírnu,

kde sušila švestky. Její provoz jsem však

už nezažil. Z dětství mám vzpomínku na

celé sušené hrušky, což byla specialita mé

druhé babičky. Používala k tomu malé

hrušky zvané prášilky, odborně muškatelky. A používala pec, kde se jinak pekl

chleba.

12 |

KvalitníŽIVOT

Můj zvýšený zájem o sušení souvisí i se

zájmem o potravinovou soběstačnost.

Skladování a uchování ovoce a zeleniny

je stejně důležité, jako její vypěstování. Sušení a marmelády bez přidaného

cukru jsou pak moje oblíbené metody

uchování a využití ovoce a bobulovin.

NA ČEM SUŠIT?

Při sušení se neobejdete bez roštů. Lze

použít i plech na pečení, ale jeho nevýhodou je, že teplý vzduch nemůže

kolem plodů dobře proudit. U plechu

je i riziko připálení, když si nepohlídáte

teplotu.

Nejlépe se mi osvědčily plastové rošty

používané do elektrických sušiček, které

lze zakoupit v obchodech, kde sušičky

prodávají. Vhodné je i plastové pletivo

určené pro potraviny, ale to se u nás

běžné nesežene. Používání jiných plastů

než vysloveně potravinářských je rizikové kvůli uvolňování škodlivin. Výhodou

plastů je, že se dobře myjí a přilepené

plody se z nich dají lehce odstranit. Jejich

nevýhodou je, že se nedají použít při

sušeni v troubě nebo nad kamny.

Naše babičky používaly dřevěné rošty. Jejich nevýhodou je, že se špatně čistí.

Široké možnosti použití mají rošty

z nerezového tahokovu, které se dají

použít při sušení v troubě i nad kamny.

KDE SUŠIT?

Ideální jsou elektrické sušičky, kde lze

dobře regulovat teplotu a které mají časový spínač. Pracují rychle a efektivně.

Jejich nevýhodou je ve srovnání s jinými

metodami drahý provoz.

Sušit lze i v troubě sporáku nebo

kachlových kamen. Důležité je přitom

mít pootevřená nebo úplně otevřená

dvířka, aby vlhkost mohla dobře unikat.

Teplotu je třeba hlídat, abychom plody

nespálili.

Sušení v bytě na radiátorech topení je

levná a jednoduchá metoda. Vzhledem

k poměrně nízké teplotě trvá sušení déle,

například u jablek asi 3 dny. Nevýhodou

je, že musíme počkat na topné období.

Sušení nad kamny při běžném vytápění je další levná metoda. Podle místních

podmínek si však musíme připravit kovovou konstrukci nad kamny, na kterou rošty položíme. Nad sebe můžete vyrovnat

tolik roštů, kolik vám konstrukce dovolí.

Lze tak sušit najednou i velké množství.

I když přikládáme do kamen opatrně, je

tu riziko připálení sušené suroviny.

Sušení na slunci, pokud sluníčko spolupracuje, je nejjednodušší, nejlevnější

a nejstarší metoda. Při tropických vedrech, kdy teplota na slunci stoupá přes 40

°C, lze například vypeckované meruňky

usušit za asi 4 dny. Lze tak sušit nebo

alespoň předsušit i různé bobuloviny,

které dozrávají právě ve vrcholném létě.

Nikdy nenecháváme sušené plody venku

přes noc.