p o t r a v i n y

Sušení na půdě u starých domů, kde

není střešní izolace, je řešení spíše

z nouze. Ve vrcholném létě sluníčko

střechu rozpálí a půdní prostory lze taky

použít k sušení, předsušení nebo dosoušení. Nevýhodou je obvykle prašnost

těchto prostor. Doba sušení se nepočítá

na dny, ale spíše týdny.

Mikrovlnná trouba se pro sušení

ovoce moc nehodí. Lze ji omezeně použít například pro předsušení. Pokud

někdo chce experimentovat, tak je třeba

sušit po velmi krátkých intervalech a na

nízkých stupních s dlouhými přestávkami, kdy se otevřou dvířka a nechá

uniknout pára, popř. se plody vyndají.

Klademe je na papírový ubrousek, který

odsává vlhkost.

JAKÁ TEPLOTA JE TŘEBA PRO

SUŠENÍ?

Při teplotě kolem 30 °C (na sluníčku,

na půdě) bude sušení trvat spíše týdny.

Plody musíme nakrájet na tenké plátky.

Větší kusy zejména bobuloviny při této

teplotě neusušíme.

Při teplotě kolem 40 °C, jaká je například nad radiátory, se již suší poměrně

dobře, doba sušení nicméně trvá několik

dní.

Teplotu 50 °C a více dosáhneme

nad rozpálenými kamny, v troubě nebo

v elektrické sušičce. Maximální teplota

pro sušení je kolem 70°C. Usušení je pak

otázkou hodin, podle druhu a velikosti

plodů 8–30 hodin. U sušičky závisí doba

sušení na celkovém množství, které sušíme najednou. Výhodou rychlého sušení

je menší ztráta vitamínu C, který teplo

a světlo ničí.

Příznivci syrové stravy samozřejmě

suší při teplotě do 42 °C.

Správně usušené ovoce je gumovité,

při smáčknutí nepouští vodu nebo nebarví (borůvky, bezinky).

PRAKTICKÉ TIPY

Před sušením je lépe ovoce omýt. Nesušíme nahnilé ovoce, nicméně sušením

vhodně zpracujeme nekvalitní nebo

padané ovoce nevhodné pro skladování.

Vykrájet lze červivá místa, povrchovou

strupovitost nebo jiné drobné vady.

Plody klademe na rošt pokud možno tak, aby se nedotýkaly nebo dotýkaly

co nejméně. Když jsou částečně usušené,

již scvrklé a nelepivé, mohou se již vzájemně dotýkat. Sesypáním plodů ze dvou

roštů na jeden si vytvoříme prostor pro

rychlejší sušení, potřebujeme-li zpracovat větší množství.

Konzistenci a chuť zlepšíme a délku

sušení zkrátíme, když plody předem

krátce, asi 1 minutu, povaříme v cukrovém sirupu (1 kg cukru na 1 litr vody)

a necháme v něm vyluhovat hodinu

i déle. Takto upravené plody jsou vláčnější. Vhodné je to zejména pro méně

sladké plody jako jsou např. jeřabiny ze

sladkoplodého jeřábu, rakytník, vypeckované peckoviny jako višně, meruňky,

mirabelky, švestky, slívy, blumy.

Jablka sušíme v plátcích nebo i čtvrtkách. Silnější plátky vyžadují sice delší

dobu na sušení, ale gumovitou konzistenci považuji za chutnější. Křížaly jsou

lepší z oloupaných jablek, i když pod

slupkou je nejvíce vitamínů. Pro odstranění jádřinců lze použít kulatá nebo

trubkovitá vypichovátka. Rychlejší je

však krájet plátky a čtvrtky po obvodu.

Pro zajímavější chuť je můžeme posypat

mletou skořicí.

Hrušky sušíme podobně jako jablka. Jejich sušení však trvá podstatně

déle. Hruškové křížaly jsou velmi sladké.

Osvědčilo se mi krájet je ne na slabé, ale

silné plátky nebo čtvrtky. Jsou pak chutnější. Suší se i celé hrušky s tenkou slupkou např. odrůdy Boskova lahvice nebo

muškatelky. Sušení celých hrušek např.

v otevřené troubě kamen trvá 3 dny.

Švestky sušíme s peckou nebo půlené

bez pecky. Pokud je nakrájíme na čtvrtky,

usuší se sice rychleji, ale jsou poměrně

tvrdé. Pak je lze rozsekat a použít jako

rozinky.

Mirabelky, třešně a višně sušíme nejlépe

vypeckované. Pecku z nich vymáčkneme, vykrojíme nebo použijeme odpeckovač. Výsledný produkt bude měkčí,

když je před sušením krátce povaříme

v cukerném roztoku.

Meruňky doporučuji sušit vypeckované v půlkách. Před sušením je velmi

krátce povaříme a pak dlouho necháme

namočené v cukrovém sirupu. Bez této

procedury jsou po usušení tvrdé.

Nadrobno nasekané různé sušené

ovoce používáme pro výrobu vlastního

müsli.

Ze sušeného ovoce můžeme připravit likér. Sušené plody zalijeme lihem

nebo pálenkou a po vyluhování trvajícím alespoň 4 týdny zředíme cukerným roztokem. Vhodné jsou například

sušené borůvky, arónie (temnoplodec),

šípky, černý rybíz, bezinky i jablka nebo

hrušky.

Na ovocný čaj jsou vhodné sušené

jablečné slupky, černý rybíz, šípky popř.

v kombinaci s listy maliníku, jahodníku

a ostružin.

Pro sušení bobulovin jako je černý

a červený rybíz používáme vysoké teploty kolem 70°. Jsou náchylné k plesnivění.

Borůvky sušíme na prudkém slunci

a dosoušíme v troubě při 60 °C.

Sušit lze i různé exotické ovoce jako

např. banány. Závada je v tom, že podobně jako ostatní ovoce ze supermarketu, je chemicky ošetřované a některé

ozařované.

Před použitím do pečiva sušené ovoLE D E N — B Ř E Z E N 2021

| 13