p o t r a v i n y
Sušení na půdě u starých domů, kde
není střešní izolace, je řešení spíše
z nouze. Ve vrcholném létě sluníčko
střechu rozpálí a půdní prostory lze taky
použít k sušení, předsušení nebo dosoušení. Nevýhodou je obvykle prašnost
těchto prostor. Doba sušení se nepočítá
na dny, ale spíše týdny.
Mikrovlnná trouba se pro sušení
ovoce moc nehodí. Lze ji omezeně použít například pro předsušení. Pokud
někdo chce experimentovat, tak je třeba
sušit po velmi krátkých intervalech a na
nízkých stupních s dlouhými přestávkami, kdy se otevřou dvířka a nechá
uniknout pára, popř. se plody vyndají.
Klademe je na papírový ubrousek, který
odsává vlhkost.
JAKÁ TEPLOTA JE TŘEBA PRO
SUŠENÍ?
Při teplotě kolem 30 °C (na sluníčku,
na půdě) bude sušení trvat spíše týdny.
Plody musíme nakrájet na tenké plátky.
Větší kusy zejména bobuloviny při této
teplotě neusušíme.
Při teplotě kolem 40 °C, jaká je například nad radiátory, se již suší poměrně
dobře, doba sušení nicméně trvá několik
dní.
Teplotu 50 °C a více dosáhneme
nad rozpálenými kamny, v troubě nebo
v elektrické sušičce. Maximální teplota
pro sušení je kolem 70°C. Usušení je pak
otázkou hodin, podle druhu a velikosti
plodů 8–30 hodin. U sušičky závisí doba
sušení na celkovém množství, které sušíme najednou. Výhodou rychlého sušení
je menší ztráta vitamínu C, který teplo
a světlo ničí.
Příznivci syrové stravy samozřejmě
suší při teplotě do 42 °C.
Správně usušené ovoce je gumovité,
při smáčknutí nepouští vodu nebo nebarví (borůvky, bezinky).
PRAKTICKÉ TIPY
Před sušením je lépe ovoce omýt. Nesušíme nahnilé ovoce, nicméně sušením
vhodně zpracujeme nekvalitní nebo
padané ovoce nevhodné pro skladování.
Vykrájet lze červivá místa, povrchovou
strupovitost nebo jiné drobné vady.
Plody klademe na rošt pokud možno tak, aby se nedotýkaly nebo dotýkaly
co nejméně. Když jsou částečně usušené,
již scvrklé a nelepivé, mohou se již vzájemně dotýkat. Sesypáním plodů ze dvou
roštů na jeden si vytvoříme prostor pro
rychlejší sušení, potřebujeme-li zpracovat větší množství.
Konzistenci a chuť zlepšíme a délku
sušení zkrátíme, když plody předem
krátce, asi 1 minutu, povaříme v cukrovém sirupu (1 kg cukru na 1 litr vody)
a necháme v něm vyluhovat hodinu
i déle. Takto upravené plody jsou vláčnější. Vhodné je to zejména pro méně
sladké plody jako jsou např. jeřabiny ze
sladkoplodého jeřábu, rakytník, vypeckované peckoviny jako višně, meruňky,
mirabelky, švestky, slívy, blumy.
Jablka sušíme v plátcích nebo i čtvrtkách. Silnější plátky vyžadují sice delší
dobu na sušení, ale gumovitou konzistenci považuji za chutnější. Křížaly jsou
lepší z oloupaných jablek, i když pod
slupkou je nejvíce vitamínů. Pro odstranění jádřinců lze použít kulatá nebo
trubkovitá vypichovátka. Rychlejší je
však krájet plátky a čtvrtky po obvodu.
Pro zajímavější chuť je můžeme posypat
mletou skořicí.
Hrušky sušíme podobně jako jablka. Jejich sušení však trvá podstatně
déle. Hruškové křížaly jsou velmi sladké.
Osvědčilo se mi krájet je ne na slabé, ale
silné plátky nebo čtvrtky. Jsou pak chutnější. Suší se i celé hrušky s tenkou slupkou např. odrůdy Boskova lahvice nebo
muškatelky. Sušení celých hrušek např.
v otevřené troubě kamen trvá 3 dny.
Švestky sušíme s peckou nebo půlené
bez pecky. Pokud je nakrájíme na čtvrtky,
usuší se sice rychleji, ale jsou poměrně
tvrdé. Pak je lze rozsekat a použít jako
rozinky.
Mirabelky, třešně a višně sušíme nejlépe
vypeckované. Pecku z nich vymáčkneme, vykrojíme nebo použijeme odpeckovač. Výsledný produkt bude měkčí,
když je před sušením krátce povaříme
v cukerném roztoku.
Meruňky doporučuji sušit vypeckované v půlkách. Před sušením je velmi
krátce povaříme a pak dlouho necháme
namočené v cukrovém sirupu. Bez této
procedury jsou po usušení tvrdé.
Nadrobno nasekané různé sušené
ovoce používáme pro výrobu vlastního
müsli.
Ze sušeného ovoce můžeme připravit likér. Sušené plody zalijeme lihem
nebo pálenkou a po vyluhování trvajícím alespoň 4 týdny zředíme cukerným roztokem. Vhodné jsou například
sušené borůvky, arónie (temnoplodec),
šípky, černý rybíz, bezinky i jablka nebo
hrušky.
Na ovocný čaj jsou vhodné sušené
jablečné slupky, černý rybíz, šípky popř.
v kombinaci s listy maliníku, jahodníku
a ostružin.
Pro sušení bobulovin jako je černý
a červený rybíz používáme vysoké teploty kolem 70°. Jsou náchylné k plesnivění.
Borůvky sušíme na prudkém slunci
a dosoušíme v troubě při 60 °C.
Sušit lze i různé exotické ovoce jako
např. banány. Závada je v tom, že podobně jako ostatní ovoce ze supermarketu, je chemicky ošetřované a některé
ozařované.
Před použitím do pečiva sušené ovoLE D E N — B Ř E Z E N 2021
| 13