s

P tR u d á n k a

Piccolominimu schovávali v chaloupce

v Maternici, právě nedaleko této lesní

studánky. Toto vám připomene i obraz

knížete na stromě.

ZÁZRAČNÁ VODA A LEGENDY

Čistá voda je pro zdraví člověka nezbytná,

ale málokdo si to dnes uvědomuje. Ono

také najít čistý přírodní pramen k pití je

nelehký úkol, nicméně zde legendy přinášejí této voděnce další rozměr. V roce

1832, když v oblasti vypukla epidemie

cholery, zůstala tato studánka bez nákazy,

a tak se mezi lidmi rychle rozšířila zpráva,

že její voda je zázračná. Začali ji tedy používat i jako lék. Kolem studánky poté lidé

rozvěsili mnoho svatých obrázků, křížků

a sošek, které mají děkovat a dokazovat

zázračná uzdravení. Tady si dovolím malý

apel, nezatloukejte PROSÍM do stromů

hřebíky. Stromy jsou také živé organismy

– úžasné bytosti, a tímto jim škodíte. Lze

přece vymyslet jiný způsob uchycení, třeba

provázek apod.

MATERNICKÉ STRAŠIDLO

Dle pověstí se nedaleko míst Skalákovy

studánky zjevilo strašidlo dřevorubci

32 |

Kvalitní ŽIVOT

Kleprlíkovi z Rokytníka. Stalo se to tak,

že když šel z práce domů a procházel

Maternicí, zahlédl na místě mezi větvemi, kde se před časem oběsil jakýsi

ubožák, viset bílý pytel. Mrštil po něm

kamenem, aby ho dostal dolů. To se

podařilo, ale pytel spadl do potoka,

který těmito místy protékal. Voda ho

stáhla. A to dokonale, protože po něm

nezbylo ani památky. Když pak Kleprlík vyšel z lesa ven, zpozoroval, že

před ním neustále poskakuje a poletuje

bílý obláček. Měl nepříjemný dojem,

že se mu chce vysmívat. Úlevu pocítil,

až když přišel domů. Tu noc, přesněji řečeno kolem půlnoci ho probudil

sen, ve kterém ho ohromná peřina

jakoby chtěla zalehnout. Vystrašený

rychle vstal a jak se tak rozhlédl, tak

v okně uviděl muže, který se snažil

násilím dostat do jeho chalupy. Vzal

tedy sekeru a skočil k oknu. Vetřelec

se zalekl a zmizel v temné noci. Kleprlík si posléze uvědomil, že vše, co

se mu přihodilo a bylo ve spojitosti

s maternickým strašidlem, znamenalo

vlastně varování před tímto nepřítelem. (Zdroj: Wikipedie)

ZBEČNICKÉ CHLEBY

Když v roce 1590 přišel do jednoho

z místních statků žebrák poprosit selku

o něco k snědku, tak ho odmítla nepříjemným způsobem a dodala, že nic

nemá. A tak žebrák alespoň poprosil

o skrojek chleba, který se právě pekl

v peci. A selka se i přes své lakomství

a velkou zlobu odhodlala a odkrojila

skrojek chleba a hodila ho žebrákovi

pod nohy, a při tom dodala: „Kéž by ten

krajíček kamenem byl, bych tě mohla

jím udeřit.“ Žebrák však krajíc chleba

ze země nesebral, místo toho v mžiku

zmizel. Všechny bochníky, které potom

selka chtěla vytahovat z pece, se proměnily v kámen a nedokázala je vlastní

silou dostat ven. Dokonce i ten pohozený

krajíc chleba na zemi se proměnil v kámen. Selka i její manžel žebráka hledali,

ale nenašli. Jak se posléze povídalo, byl

to buď přestrojený sám Pán Bůh, který

tenkráte chodil po světě, nebo Krakonoš,

protože tudy chodíval za princeznou Kačenkou. Zkamenělé chleby nakonec selka

nechala odvézt do Maternice, kde jsou

dodnes uloženy nedaleko vyvěrající vody

Skalákovy studánky. (Zdroj: Wikipedie)