sP tR u d á n k a
Piccolominimu schovávali v chaloupce
v Maternici, právě nedaleko této lesní
studánky. Toto vám připomene i obraz
knížete na stromě.
ZÁZRAČNÁ VODA A LEGENDY
Čistá voda je pro zdraví člověka nezbytná,
ale málokdo si to dnes uvědomuje. Ono
také najít čistý přírodní pramen k pití je
nelehký úkol, nicméně zde legendy přinášejí této voděnce další rozměr. V roce
1832, když v oblasti vypukla epidemie
cholery, zůstala tato studánka bez nákazy,
a tak se mezi lidmi rychle rozšířila zpráva,
že její voda je zázračná. Začali ji tedy používat i jako lék. Kolem studánky poté lidé
rozvěsili mnoho svatých obrázků, křížků
a sošek, které mají děkovat a dokazovat
zázračná uzdravení. Tady si dovolím malý
apel, nezatloukejte PROSÍM do stromů
hřebíky. Stromy jsou také živé organismy
– úžasné bytosti, a tímto jim škodíte. Lze
přece vymyslet jiný způsob uchycení, třeba
provázek apod.
MATERNICKÉ STRAŠIDLO
Dle pověstí se nedaleko míst Skalákovy
studánky zjevilo strašidlo dřevorubci
32 |
KvalitníŽIVOT
Kleprlíkovi z Rokytníka. Stalo se to tak,
že když šel z práce domů a procházel
Maternicí, zahlédl na místě mezi větvemi, kde se před časem oběsil jakýsi
ubožák, viset bílý pytel. Mrštil po něm
kamenem, aby ho dostal dolů. To se
podařilo, ale pytel spadl do potoka,
který těmito místy protékal. Voda ho
stáhla. A to dokonale, protože po něm
nezbylo ani památky. Když pak Kleprlík vyšel z lesa ven, zpozoroval, že
před ním neustále poskakuje a poletuje
bílý obláček. Měl nepříjemný dojem,
že se mu chce vysmívat. Úlevu pocítil,
až když přišel domů. Tu noc, přesněji řečeno kolem půlnoci ho probudil
sen, ve kterém ho ohromná peřina
jakoby chtěla zalehnout. Vystrašený
rychle vstal a jak se tak rozhlédl, tak
v okně uviděl muže, který se snažil
násilím dostat do jeho chalupy. Vzal
tedy sekeru a skočil k oknu. Vetřelec
se zalekl a zmizel v temné noci. Kleprlík si posléze uvědomil, že vše, co
se mu přihodilo a bylo ve spojitosti
s maternickým strašidlem, znamenalo
vlastně varování před tímto nepřítelem. (Zdroj: Wikipedie)
ZBEČNICKÉ CHLEBY
Když v roce 1590 přišel do jednoho
z místních statků žebrák poprosit selku
o něco k snědku, tak ho odmítla nepříjemným způsobem a dodala, že nic
nemá. A tak žebrák alespoň poprosil
o skrojek chleba, který se právě pekl
v peci. A selka se i přes své lakomství
a velkou zlobu odhodlala a odkrojila
skrojek chleba a hodila ho žebrákovi
pod nohy, a při tom dodala: „Kéž by ten
krajíček kamenem byl, bych tě mohla
jím udeřit.“ Žebrák však krajíc chleba
ze země nesebral, místo toho v mžiku
zmizel. Všechny bochníky, které potom
selka chtěla vytahovat z pece, se proměnily v kámen a nedokázala je vlastní
silou dostat ven. Dokonce i ten pohozený
krajíc chleba na zemi se proměnil v kámen. Selka i její manžel žebráka hledali,
ale nenašli. Jak se posléze povídalo, byl
to buď přestrojený sám Pán Bůh, který
tenkráte chodil po světě, nebo Krakonoš,
protože tudy chodíval za princeznou Kačenkou. Zkamenělé chleby nakonec selka
nechala odvézt do Maternice, kde jsou
dodnes uloženy nedaleko vyvěrající vody
Skalákovy studánky. (Zdroj: Wikipedie)